Umm Salamah (RA) řekla, kdykoli Rasul (ﷺ) šel ven z mého domu, recitoval tato slova dívaje se na oblohu-

اَللَّـهُمَّ إِنِّي أَعُوْذُ بِكَ أَنْ أَضِلَّ، أَوْ أُضَلَّ، أَوْ أَزِلَّ، أَوْ أُزَلَّ، أَوْ أَظْلِمَ، أَوْ أُظْلَمَ، أَوْ أَجْهَلَ، أَوْ يُجْهَلَ عَلَيَّ

Rabbanácrif 'anná 'azába džahannama inna 'azábahá kána gharámá

Ó Alláhu, hledám u Tebe útočiště, abych zbloudil nebo byl sveden na scestí, nebo uklouzl (tj. spáchal hřích neúmyslně) nebo byl podražen, nebo utlačoval nebo byl utlačován, nebo se choval pošetile nebo bylo se mnou zacházeno pošetile.

Reference: Sahíh (Albání). Abú Dáwúd: 5094