Vyprávěl Ali ibn abu Talib: Abu Bakr mi vyprávěl hadís a Abu Bakr ho vyprávěl pravdivě. Řekl: Slyšel jsem Posla Alláhova (ﷺ) říkat: Když služebník (Alláhův) spáchá hřích a dobře provede omytí, a pak vstane a modlí se dva rakáty a žádá o odpuštění Alláha, Alláh mu odpustí. Poté recitoval tento verš: A ti, kteří, když spáchají nemravnost nebo ukřivdí sami sobě [přestoupením], vzpomenou na Alláha a hledají odpuštění za své hříchy - a kdo může odpustit hříchy kromě Alláha? - a [kteří] netrvají na tom, co udělali, zatímco vědí. Ti - jejich odměnou je odpuštění od jejich Pána a zahrady, pod kterými řeky tekou [v Ráji], ve kterých budou dlít věčně; a vynikající je odměna [spravedlivých] pracovníků.(Sura Al 'Imran 3: 135-136)

Reference: Sahíh (Albání). Abú Dáwúd: 1521